Jak jsem začal jezdit meteor-scatter.

English version:

    První setkání se spojením odrazem od stop meteorů se odehrálo na jednom setkání amatérů v Kolíně asi v roce 1986. Někdo, bohužel už nevím kdo, tam pouštěl nahrávky svých spojení. Měl cw QSO nahrané na kotoučovém magnetofonu a zpomaloval rychlost přepnutím rychlosti a ještě brzdil pásek prstem. Měl tam i něco ssb. Pro mne to bylo něco z oblasti sci-fi a byl jsem přesvědčen, že takové spojení asi nikdy neudělám.

    Asi o pět let později mi bratr přinesl několik stránek okopírovaných z nějakého sborníku o MS. Už to nevypadalo jako sci-fi. Na Perseidy v roce 1992 jsem chtěl zkusit, zda se mi podaří alespoň zaslechnout nějaký odraz na SSB. Ke svému překvapení jsem nejenom slyšel několik DX, ale dokonce 2 spojení udělal. V obou případech šlo o spojení během jednoho dlouhého odrazu s 25W a 10el Yagi. Chytlo mne to. Sehnal jsem si další sborník, kde byl skvělý návod jak a kdy pracovat MS. Mapky z tohoto článku používám do dnes. 
    Začal jsem poslouchat o každých Perseidách na SSB random frekvenci. Výsledky byly chabé. Po dvou probdělých nocích jsem udělal 1 či 2 spojení. V roce 1995 jsem zvedl výkon na 55W a s nástupem paketu jsem si začal o velkých rojích domlouvat skedy. Bylo to lepší, ale úspěšnost byla jen asi 25%. Bylo jasné, že musím přejít na cw. Naštěstí se zrovna v roce 1998 objevil skvělý soft MSDSP. V té době nás opravdu aktivně jezdilo z Čech přes MS nejvýše pět a tak protistanice na žádost o sked reagovali velmi vstřícně. Teď už to začalo vypadat solidně. Úspěšnost stoupla přes 80%. Navíc jsem udělal i nějakou expedici. Na KV se pořádají expedice do exotických zemí či neobydlených ostrovů, zde do neobsazených čtverců a udělat takovou expedici je zážitek a často i pořádné nervy. V roce 1998 došlo k velké události. Měl se dostavit meteorický déšť Leonid. Všichni jsme očekávali dobré odrazy.
    Práce přes MS přes počítač nebyla pro mne tak jednoduchá, jak se zdá. Můj HAM-shack je v kůlně přes dvorek. Jsou tam slabé stěny a od podzimu do jara je tam opravdu zima. Počítač jsem měl jen jeden a tak jsem jej vždy musel stěhovat tam a zpět. Než bylo vše připraveno, trvalo mi to přes půl hodiny. Nakonec jsem si musel koupit notebook. Ten ovšem neměl modem a tak jsem zase běhal do bytu v patře podívat se na internet a domlouvat skedy.

    Od srpna 1999 do září 2003 jsem bydlel v Náchodě a tak se moje aktivita omezila jen na 1-2hodiny během návštěv rodičů. Snažil jsem se návštěvy samozřejmě časovat podle rojů a termínů expedic.
    V roce 2001 mohutně nastoupilo WSJT. Signály detekuje počítač. Rychlost přenosu dat je podstatně vyšší, takže stačí odrazy okolo 100ms ke spojení. Nějaké spojení lze nyní udělat skoro kdykoliv. Stanic pracujících nyní přes MS je několikanásobně více než když se pracovalo pouze cw. To nyní prakticky zaniklo. WSJT ovšem vyžaduje naladění s přesností 100hz a stabilní kmitočet. Bohužel moje R2CW z roku 1990 je citlivá na změnu teploty. Už mě to několik qso stálo. V roce 2006 jsem si koupil levnou FT-897. Proti R2CW je to skoro luxus, ale přijímač je mnohem méně odolný proti silným signálům. Odzkoušel jsem, že pokud naříklad na FT-897 nelze přijímat slabou stanici +/- 10KHz od kmitočtu silné stanice, na R2CW je to jen 5KHz. Při závodech je to velmi zásadní rozdíl. [top]   Home page